Na Moravě nekvetou olivy

Agathonikiadis George

Český režisér a scenárista řeckého původu George Agathonikiadis se po dlouhém váhání konečně odhodlal k literárnímu zpracování vlastních, osobitě pojatých zážitků z dětství.Vzpomíná na své prarodiče, s nimiž vyrůstal, na školu a učitele, kteří ne vždy chápali postavení dítěte-cizince, na první erotické zážitky, tajné návštěvy kina, všelijaké lumpárny prožité se svými kamarády. Vypráví příběhy drzé, milé, plné něhy, s velkou lidskostí.

Snaží se zachytit pomíjející okamžiky, které buď pohltil čas, nebo se ztrácí v nekonečnu. Příběhy jsou někdy absurdní, ale plné energie a fantazie. Autor citlivě popisuje exodus dětí po občanské válce v Řecku, ocitajících se v naprosto neznámém městském prostředí a v jazykové i sociální izolaci. Postupné a mnohdy konfliktní překonávání těchto bariér spolu s trvale přítomným steskem po domově jsou hlavními motivy této mozaikovité prózy. Není to v žádném případě čtení pesimistické! Mnohé epizody čtenáře pohladí či rozesmějí. George vypráví své příběhy s humorem i poezií. Jejich postavy mají blízko k lidem s Hrabalovskou perličkou na dně své duše, kterou on sám kolem sebe hledá a nachází. Sám tvrdí:,,Člověk bez paměti je vydán na milost iluzorní existence."


Nádherná knižka písaná srdcom. O detstve malého Gréka v Brne. George je dieťa z utečeneckého davu, do ČSR pricestoval po gréckej občianskej vojne. Kniha je kúzelná, múdra, plná humoru, jemne saroyanovská a predovšetkým iná. Neviem, či napísal niečo predtým, ale toto je perla. P. S. Ak nebudeme hlupáci, možno raz napíše knihu chlapec zo Sýrie, ktorý tu teraz žije ako cudzinec. Na Moravě nekvetou olivy (Agathonikiadis George, 2015)

Ďalšie odporúčania


Táto kniha je určená veľmi citlivým ľuďom, ktorí sa vlastne za svoju citlivosť hanbia. Vďaka tejto knihe som viac pochopila svoje pocity, únavu a potrebu byť občas bez ľudí. V knihe nájdete aj údaje o výskumoch precitlivenosti, zoznam aktivít, ktoré by vám mohli prinášať radosť, alebo aj dotazník, v ktorom sa môžete otestovať, ako na tom s precitlivenosťou ste. Autorkou je dánska psychoterapeutka, ktorá vyštudovala teológiu a je členkou Dánskej asociácie psychoterapeutov. Přecitlivělost není slabost (Ilse Sand, 2016)

Přecitlivělost není slabost

Mám rád knihy, kde sa v zásade nič nedeje. Také, kde sú dôležité pocity a život sám. Také, kde dej síce je, ale nie je zápletkou. Malý život je presne taký. Príbeh štyroch kamarátov z vysokej školy. Vyše 600 strán lásky, smútku, priateľstva a bolesti. Celú knihu som tušil, že to skončí zle, otázkou len bolo, ako veľmi. Som rád, že som sa mýlil, aj keď som mal vlastne pravdu. Môžeme chcieť, aby niekto žil iba kvôli nám? Malý život (Hanya Yanagihara , 2017)


Svetlana Alexijevič má talent počúvať. Preukazuje ohromnú odvahu i skromnosť zároveň. Je vytrvalá, no pri čítaní ju nevnímame. Vojna nemá ženskú tvár je kniha tvrdá a nástojčivá. Čítate ju v električke a je vám ľúto vystúpiť, lebo cítite zodpovednosť voči ženám, ktorých príbehy sú azda neprenosné, ale je nutné ich vypočuť do konca. Svetlana Alexijevič je v hľadaní pravdy nekompromisná rovnako ako vojna, ktorá sa nedelí na mužskú a ženskú. Ani dievčatá v mojom veku, ktoré dobrovoľne odchádzali na front, kompromis nepoznali, vojna i smrť boli všadeprítomné a nebolo výberu. Mám dvadsať rokov a študujem. Vtedy by som možno bola tankistkou, pilotkou, ostreľovačkou – veteránkou, slová, ktorých ženský ekvivalent vymyslela sama vojna. V tejto knihe je obsiahnutá nekonečná ženská bolesť i sila. Povinné čítanie. Vojna nemá ženskú tvár (Svetlana Alexijevič, 2015)

Vojna nemá ženskú tvár