Kouzelná zahrada biologie Kouzelná zahrada biologie Kouzelná zahrada biologie

Kouzelná zahrada biologie

Gottfried Schatz

Bezmála dvacítka esejí, v nichž světoznámý chemik a biolog popisuje fenomény, které určují naše chápání člověka a jeho místa v přírodě. Ve svých úvahách využívá podmanivě poetických obrazů, aby složité jevy, jež věda popisuje, podal srozumitelným způsobema smysluplně je vřadil do celku naší lidské zkušenosti.

Pokouší se uchopit a našemu chápání zpřístupnit samotné počátky života, energetické procesy v živých organismech či ukládání vědomostí. K těmto otázkám přistupuje nejen jako erudovaný biolog, ale také jako člověk hluboce zakořeněný v kulturním dědictví Evropy. Kultura a věda jsou pro něj jen dvě stránky téže mince. V některých momentech tak líčení složitých chemicko-biologických problémů přechází téměř do podoby někdejší „romantické biologie“ 19. století, která se právě pomocí obrazů převzatých ze života snažila o syntetické vystižení jevů, k jejichž fixování dosud scházel vlastní pojmový instrumentář. Gottfried Schatz navrací vědy o živém k jejich živoucímu prameni a jako skvělý tlumočník dokáže přecházet mezi krajinami přísné vědy a obecně srozumitelného jazyka.


Čítať eseje o biológií v dobe plnej politického napätia bolo pre mňa neuveriteľnou úľavou a tak ako správne eseje vedia, rozdúchali vo mne veselý tanec radostných myšlienok! G.Schatz dokáže na krátkej ploche skvelo a zrozumiteľne priblížiť laickému čitateľovi neviditeľný svet mikrobiológie a navrch svojej správy podáva jasnú i prekvapivú ideu plnú ľudskosti. Jednou z tém je ľudská prirodzenosť stavať svoju dôležitosť nad prírodu a pritom, ako píše Schatz: „Kto svojmu ja prikladá dôležitosť a nedôverčivo stráži svoje hranice, zatvára oči pred rozmanitosťou sveta a tak vlastne pred samým sebou a toto platí aj pre jednotlivcov, aj pre národy či kultúry.“ O tom, že náš svet a človek už dávno nie je stredom vesmíru, a že pre človeka je najdôležitejší človek, ako aj, že smrť nie je koniec nášho osudu, sa dá a môže čítať, pretože práve najroztúženejším a najväčším frajerom je tu sám život. Na záver, aby som nezabudol, ó život, odpusť, vieme o tebe tak málo a žijeme tak, že ťa stále nechtiac prehliadame. Kouzelná zahrada biologie (Gottfried Schatz , 2017)

Ďalšie odporúčania


Za důležitou knihu svých posledních týdnů a měsíců považuji Jízlivou potměšilost žití. Román Jiřího Kratochvila, píšícího génia, který čtenáři dává naději, že existuje ještě psaní, které není jen realistickým popisováním, ale hrou, gejzírem imaginace. Kratochvil je tvořící Brunensií a jako lokál patriot jsem rád za potvrzení, že dobrý román se bez Brna neobejde, myšlení "za" zkrátka vždy potřebuje svou periferii. Jízlivá potměšilost žití (Kratochvil Jiří, 2017)

Jízlivá potměšilost žití

​Vrah z mesta marhúľ sa začína rozprávaním ženy, ktorej muž sa zúčastnil puču proti prezidentovi Erdoganovi. Rozprával sa s ňou poľský reportér Witold Szablowski a rozprával sa aj s Turkami protestujúcimi v parku Gezi za stromy, sex a slobodu. S majiteľom obchodu, ktorý tvrdí, že prezident krajinu ekonomicky potiahol či bohatou Istanbulčankou, ktorá nástojí na tom, že Erdogan nie je žiadny Mubarak. Kniha je zborníkom reportáží o toľko diskutovanej krajine. Bez zbytočného údivu, len prikladá hlasy jeden vedľa druhého. Toto spojenie so svetom cez reportáže sme načas stratili. A Absynt nám ukázal, že Boris Filan a blogy z letných dovoleniek to nenapravia. Že autor z regiónu sa spýta na to, na čo by sme sa aj my pýtali a ukáže nám svet zo správ a hoaxov ako obývaný ľuďmi, s ktorými sa dá rozprávať pri stánku s čajom a köfte.​ Vrah z mesta marhúľ (Witold Szablowski , 2017)

Vrah z mesta marhúľ

Citlivý člověk Jáchyma Topola je román, aký sa v českej literatúre od Hrabalových čias nevyskytol. Čistota jazyka spojená s horúčkovitou imagináciou a všadeprítomným, aj keď ako noc čiernym, humorom sú hlavnými pôvabmi tohto pochmúrneho podobenstva o našej dobe. Citlivý člověk (Jáchym Topol , 2017)

Citlivý člověk