Já a Ty je promýšlením toho, co to znamená být člověkem. Buber ukazuje, že za jedinečnou možnost přemýšlet o sobě jako o svobodných jednotlivcích, tedy jako o bytostech obdařených vlastním vědomím, vděčíme setkání s jiným člověkem, s jinými lidmi, obecně řečeno, mezilidským vztahům. Z této skutečnosti pro nás plyne velká zodpovědnost za jiné bytosti, za svět, v nejširším slova smyslu, přičemž tato zodpovědnost je jakýmsi dvojčetem svobody, spolu jsou silnější, nikoliv slabší. Buberův přesun důrazu ze svobody na zodpovědnost nepůsobí tíživě jako u Sartra nebo dokonce už Kanta. Buber píše naopak s lehkostí, s chutí do života, s chutí k setkávání, jeho kniha proto obstojí i v těžkých časech, v těch byla ostatně i napsána. Její jazyk má blíže k poezii než próze, což přináší působivé splývání formy s obsahem. Já a ty (Martin Buber, 2005)

Ten život mohol byť úplne iný, keby... Mohutný román – iba druhá kniha mladej Američanky havajsko-kórejského pôvodu – o moci a bezmoci lásky a priateľstva, o šťastí a úspechu, ich cene a pominuteľnosti, o inakosti, o údesnej traume z detstva, ktorej následkom sa nedá uniknúť po celý zvyšok života. Umne skomponované a brilantne napísané dielo, ktoré sa zadiera pod kožu, reže ako žiletky, ktorými si ústredná postava ubližuje. Jedna z kníh, na ktorej obálku by sa hodil nápis: „Ministerstvo zdravotníctva varuje: Čítanie môže narušiť duševnú rovnováhu“. Malý život (Hanya Yanagihara , 2017)

Amerikána má všetko, čo má globálny román 21. storočia mať. Ponúka silnú spleť príbehov a sprostredkúva skúsenosti, ktoré sa na vlastnej koži zažiť nedajú. Je to aj akýsi lexikón rozmanitosti súčasného černošstva – afrického, amerického aj európskeho. Amerikána (Adichieová Chimamanda Ngozi, 2017)

Geniálna kniha. Celý zlodejský život (začal ako chlapec) Jacka Blacka sa odohral pred prvou svetovou vojnou, pred októbrovou socialistickou revolúciou, pred Československom, za Cisára Pána a za vlády Kráľovnej Viktórie. Keď bol malý, na území Slovenska sa rozprávalo o národnej emancipácii a keď začal kradnúť začali u nás platiť Appoyiho zákony. V tomto období si Jack Black uvedomil a neskôr zapísal napríklad toto: "Myslím, že činy každého člověka jsou produkty jeho myšlenek, a jeho myšlenky jsou přirozeně produkty prostředí a podmínek, v nichž je nucen žít. Pokud dáte chlapce do vězení ve věku, jako jsem byl já, stane se zločincem stejně jistě, jako že po dni přijde noc nebo že po noci přijde den. Představuji si, že tyto podmínky mohly za zrod mnoha zločinců přibližně mého věku, kteří byli považováni za zatvrzelé. Nebudu říkat za nenapravitelné, protože jsem přesvědčen, že nic takového jako nenapravitelný zločinec neexistuje. Viděl jsem mnoho případů zázračného napravení. Jednoho muže může napravit žena, její úpěnlivé prosby nebo matčina láska. Jiní se mohou napravit díky laskavosti přátel a s jejich pomocí. A někdo jiný se zase může napravit v důsledku laskavosti přicházející z nějakého nečekaného zdroje. Jsem přesvědčen, že toho, kdo byl brutálně týrán, lze obrátit na správnou cestu laskavostí a je možné ho obrodit. Přál bych si vyrýžovat ze svého života pár zrnek moudrosti, která by pomohla lidem pomoci vězňům a která by pomohla vězňům, aby si pomohli sami, ale nemohu žádná najít. Nevím. Jediné, co mohu s jistotou říci, je, že laskavost plodí laskavost a krutost plodí krutost. Můžete si vybrat a sklidíte, co jste zaseli." Nemáte šanci. Příběhy z amerického podsvětí (Jack Black , 2018)