Díla

Levé Édouard

Ve své první a nejradikálnější knize, nazvané jednoduše Díla, se Édouard Levé (1965-2007) představuje jako podvratný eklektik, teoretický kutil a obsedantní vynálezce takřka rousselovského formátu. Je soupis 533 nerealizovaných - a často nerealizovatelných - děl literaturou, nebo konceptuálním dílem eo ipso?

Vzniká umělecké dílo svou fyzickou realizací, nebo již ve chvíli, kdy je mentálně počato - pouhým nápadem? Nekomentovaný Levého soupis nápadů nenabízí mnoho odpovědí. Jeho "díla" jsou často tajemná a znepokojivá, leckdy absurdní, občas filozofující, sem tam humorná a někdy svéhlavě, autoritativně nesmyslná. Jakkoli je Édouard Levé jako vizuální umělec znám především jako fotograf, pohybuje se v Dílech napříč uměleckými sférami, od zvukového umění, videa a experimentálního filmu přes performance až po monumentální instalace. Dokáže být stejně posedlý absurditou jazyka jako absurditou architektury, zajímá ho náhoda, nevědomost nebo vědomé uvedení v omyl, podoby duplicity i percepční nehody. Bujarou smršť zapsaných nápadů lze chápat jako gesto zdrženlivosti, ale i jako nárokování si bezmezné tvůrčí svobody, nespoutané produkčními omezeními. Své potenciální celoživotní dílo poskytuje Édouard Levé svázané v útlé knize. Jako provokaci, výzvu, reakci i inspiraci.


Když už si jeden myslí, že o dobrých knihách a taky těch, co jich píší, všechno ví, tu přijde mu pod ruky knížečka vlastně už nežijícího autora (žil v létech 1965 – 2007) s málem tak moravským příjmením Levé… a rázem je zaděláno na největší a nejpřekvapivější objev posledních (řekněme) čtyřiceti let. Francouzský fotograf a spisovatel Édouard Levé nám po sobě zanechal tři vynikající knihy – Díla z roku 2002, Autorportrét (2005) a Sebevražda (post mortem, 2008). Všechny tři vyšly v létech 2015 – 2016 v pražském vydavatelství Rubato. Pro mne nejpůsobivějším je poslední dílko Sebevražda, ve kterém autor evokuje sebevraždu svého přítele. Deset dní po odevzdání rukopisu knihy si Édouard Levé sám bere život… Díla (Levé Édouard, 2016)

Ďalšie odporúčania


Je len málo kníh, ktoré ma zasiahli tak hlboko ako Vegetariánka. Ukazuje, ako sa život dovtedy ničím neobyčajnej ženy zmení takmer zo dňa na deň po sne, ktorý ju donúti prestať jesť mäso. Táto udalosť natrvalo poznačí nie len jej osud, ale aj osud jej vlastnej rodiny. Vegetariánka vo mne zanechala úzkosť z toho, aká krehká je stálosť môjho každodenného života. Vegetariánka (Han Kang , 2017)

Vegetariánka

Dôvodov, prečo som sa rozhodol odporučiť potenciálnym čitateľom román Asvabaždénie, je niekoľko. Autor tej inšpiratívnej prózy Márius Kopcsay, ktorý momentálne končí spolu so skvelým vydavateľom Kalim Bagalom prezentačné turné a prezentáciu spomínanej knihy po slovenských mestách, je kvalitný a už aj renomovaný spisovateľ. Už počas čítačky Máriusa doplnenej jeho piesňami zažije vnímavý poslucháč doslova príbehovú paľbu dokonalej štylizácie. Navyše je kniha veľmi zaujímavo ilustrovaná a vonia mohutným jarným oslobodzujúcim prebudením. Prirodzene, ak môžem byť osobný, tak zakúpením Asvabaždénia venujete krásny darček aj k Máriusovým narodeninám, ktoré ako dieťa Pražskej jari bude určite oslavovať aj tvorením. Mimochodom, Kopcsay sa narodil 21. apríla 1968 v Bratislave. Asvabaždénie (Kopcsay Márius, 2016)

Asvabaždénie

Považujem za mimoriadnu udalosť, že v slovenčine konečne vyšiel Sebald! Navyše vo vynikajúcom preklade Milana Žitného. Táto kniha zmenila pohľad na nemecké písanie o holokauste a ľuďoch na úteku. Hlavnou témou štyroch pohnutých osudov je holokaust, ale rozprávanie je univerzálne, katarzné a umelecky absolútne očarujúce. Román ukazuje, akú veľkú moc má dobrá literatúra. Vysťahovalci (Winfried Georg Sebald , 2017)

Vysťahovalci