Čekání na Bojanglese Čekání na Bojanglese Čekání na Bojanglese

Čekání na Bojanglese

Olivier Bourdeaut

„Nikdy jsem nepochopil proč, ale otec matce nikdy neříkal jedním jménem déle než dva dny po sobě. I když se jí některá přízviska omrzela dříve a jiná až o chvilku později, měla tenhle zvyk ráda.“ Otec hýřící příběhy, matka milující tanec a syn, který si s dětskou radostí užívá výstředních nápadů svých rodičů.

.


Tohle mám nejradši. Překvapení. Vezmete do ruky knihu, o které jste předem nic neslyšeli, jméno autora neznáte. Formát prima, obálka nic moc. První věta: "Můj otec mi řekl, že než jsem se narodil, jeho povoláním bylo harpunovat lelky." Zásah! A člověk má zrovna chuť uprostřed toho všeho právě na takový text, který bude lehce švihlý, poetický, podvratný... Něco v linii Pipi Dlouhé Punčochy, Pěny dní, možná trochu Saturnina, ale spíš Zazi v metru nebo dokonce Addams Family. Co že je to za bláznivě poskládaná společnost? No právě... nádherná kniha do těžkých časů. Čekání na Bojanglese (Olivier Bourdeaut , 2017)

Recenzie a ukážky z tejto knihy


Podvratná a křehce krásná kniha do neklidných časů

Tomáš Weiss

Francouzský literární debutant Olivier Bourdeaut svým Čekáním na Bojanglese v roce 2015 připomenul, že se i dnes dá napsat kniha, která svým naturelem vyvolá ducha tak trochu Vianovy Pěny dní nebo částečně i spirit Zazi v metru Raymonda Queneaua. Viac.

Podvratná a křehce krásná kniha do neklidných časů

Tomáš Weiss

Francouzský literární debutant Olivier Bourdeaut svým Čekáním na Bojanglese v roce 2015 připomenul, že se i dnes dá napsat kniha, která svým naturelem vyvolá ducha tak trochu Vianovy Pěny dní nebo částečně i spirit Zazi v metru Raymonda Queneaua. Viac.


Ďalšie odporúčania


Aj teraz mám rozčítaných viac kníh, ktoré čítam rôznym tempom. Najinšpiratívnejším čítaním z nich je pre mňa v súčasnosti kniha Umberta Eca Od hlouposti k šílenství. Na malej ploche novinových stĺpčekov neuveriteľné, presné postrehy zo života okolo nás, nútiace ma hlbšie sa zamýšľať nad tým, v akom svete vlastne žijem. Ecove podnety, napísané vtipne a s humorom, a moje úvahy vo mne, bohužiaľ, prehlbujú presvedčenie, že už dávno nežijeme v najlepšom zo všetkých svetov. A čo horšie, mnohým vlastne ani nevadí vyprázdnenosť a povrchnosť nášho každodenného života. Veľmi aktuálne postrehy, napriek tomu že niektoré sú staršie ako pätnásť rokov...     Od hlouposti k šílenství (Umberto Eco , 2017)

Od hlouposti k šílenství

Amerikána má všetko, čo má globálny román 21. storočia mať. Ponúka silnú spleť príbehov a sprostredkúva skúsenosti, ktoré sa na vlastnej koži zažiť nedajú. Je to aj akýsi lexikón rozmanitosti súčasného černošstva – afrického, amerického aj európskeho. Amerikána (Adichieová Chimamanda Ngozi, 2017)

Amerikána

Jedného dňa v hrade nastal ruch. Lebo Strašihrad obsadili draci. A tak kráľ Artur poslal Ralfa, aby zachránil Strašihrad. Ralf stretol Rytiera z vydier a potom oni dvaja stretli čarodejníka Fusakla. Potom, keď už boli pri hrade, tak vošli dnu, stretli drakov, ktoré im všetko vysvetlili, a tak sa celé ich dobrodružstvo začalo. A ďalej sa dozviete, keď si knihu prečítate. V knihe ma veľmi pobavili a sa mi páčili najviac milulinkí koberčania, ktorých teraz rada vymýšľam a kreslím. V knihe sa stretnete aj s Vianocami a s veľkým dobrodružstvom. Kniha má veľa strán, ale sa rýchlo prečíta. Draky zo Strašihradu sú super a radím vám, prečítajte si ju a budete nadšení. Draky zo strašihradu (Pratchett Terry, 2015)

Draky zo strašihradu