Petr Mezihorák

získal druhé místo v soutěži Básne SK/CZ 2017

Petr Mezihorák

Já a Ty je promýšlením toho, co to znamená být člověkem. Buber ukazuje, že za jedinečnou možnost přemýšlet o sobě jako o svobodných jednotlivcích, tedy jako o bytostech obdařených vlastním vědomím, vděčíme setkání s jiným člověkem, s jinými lidmi, obecně řečeno, mezilidským vztahům. Z této skutečnosti pro nás plyne velká zodpovědnost za jiné bytosti, za svět, v nejširším slova smyslu, přičemž tato zodpovědnost je jakýmsi dvojčetem svobody, spolu jsou silnější, nikoliv slabší. Buberův přesun důrazu ze svobody na zodpovědnost nepůsobí tíživě jako u Sartra nebo dokonce už Kanta. Buber píše naopak s lehkostí, s chutí do života, s chutí k setkávání, jeho kniha proto obstojí i v těžkých časech, v těch byla ostatně i napsána. Její jazyk má blíže k poezii než próze, což přináší působivé splývání formy s obsahem. Já a ty (Martin Buber, 2005)

Já a ty

Ďalšie odporúčania


Miroslav Petříček písal v denníku Lidové noviny v rokoch 1995-1996 krátke filozofické eseje. Ich spojenie so žurnalistikou bolo šťastnou a neopakovateľnou náhodou. Peter Michalovič ich prepojil s obrazmi Rudolfa Filu, a to bola druhá šťastná náhoda. V roku 2003 vyšlo bibliofilské vydanie knihy u Kaliho Kertésza Bagalu, v roku 2015 vo vydavateľstve Slovart jej druhé vydanie. Medzi Filovými obrazmi a Petříčkovými textami vznikli súbežné, synoptické korešpondencie, Petříček by ich nazval morfickými rezonanciami. To bola tretia šťastná náhoda. Vnikla krásna a múdra kniha, ktorú si otváram vždy, keď sa chcem potešiť a poučiť. Obraz a slovo. Slovo a obraz. (Miroslav Petríček, Rudolf Fila , 2014)

Obraz a slovo. Slovo a obraz.

Pretože Nabokov je štylistický boh. Je to krásne vymyslené aj napísané. Je to výborne preložené. Je to kniha, ktorú keď prečítate, tak chcete ísť odznova, pretože teraz to úplne inak vidíte. Je tam Ada a aj žár, ako sľubuje názov a je to (okrem iného) o láske, starých časoch, letných podvečeroch, dobrých aj zlých mravoch, motýľoch, piknikoch, stromoch... Chýba síce mapa, ale namiesto toho je vpredu rodostrom (mapa vzťahov – ha!). Ada aneb žár (Nabokov Vladimir, 2015)

Ada aneb žár

Vrelo odporúčam román Ralfa Rothmanna – Umrieť na jar. Do slovenčiny ho vynikajúco preložila Katarína Széherová. Práva sa predali do ďalších dvadsiatich jazykov a úspech je zaslúžený. Autor už v Nemecku dosiahol kultový status, a to napriek tomu, že sa drží striktne v ústraní od tamojšej živej literárnej scény. Hoci knižka opisuje mimoriadne temné a desivé udalosti, autorov štýl je nezvyčajne lyrický. Taký poetický a autentický protivojnový román som dávno nečítal. Na krátkej ploche sa spisovateľovi podarilo načrtnúť fresku o konci nacistickej ríše, ale aj naznačiť, aké ťažké bude po tom všetkom vybudovať slobodnú a demokratickú republiku. Apokalyptické obrazy sa striedajú s náznakmi nádeje. Ústredná postava nedočkavo čaká na koniec vojny a čitateľ zasa dúfa, že sa nezabudnuteľná kniha ešte neskončí. Umrieť na jar (Rothmann Ralf, 2017)

Umrieť na jar